Aktuální i starší čísla naleznete v našem e-shopu
Vstoupit do eshopu
Titulní strana, seznam autorů a obsah (pdf)
Slovo úvodem (Hana Vymazalová) (pdf)
Úvodník H. Vymazalové ke druhému svazku suplement s podtitulem „Staroegyptské královny. Jejich život a doba“.
Postavení egyptské královny (Břetislav Vachala) (pdf)
Egyptští panovníci vždy vystupovali jako absolutní vládci, kterým byly vzdávány boží pocty. Odpovídajícím protějškem byla vládci na zemi jeho partnerka, „Velká královská manželka“, jež s ním sdílela jeho výsadní postavení: i ona se ocitla v boží sféře a v kruhu mystických událostí. Její společenský status také odrážejí tituly, které se vztahují ke králi. Více o postavení královen naleznete v příspěvku B. Vachaly.
Záhada nenalezené hrobky (Miroslav Bárta) (pdf)
I přes veškeré úsilí badatelů zůstává mnoho otázek spojených se starověkým Egyptem nezodpovězeno a není náhodou, že některé z těch nejvýznamnějších se vážou k počátkům 4. dynastie, k době vlády panovníka Sahurea. Manželce tohoto vládce, která byla i matkou panovníka Chufua Hetepheres (I.) se věnuje příspěvek M. Bárty, který čtenářům přináší více, než jen pohled na objev podzemní komory, která obsahovala tisíce předmětů patřících této ženě.
Královny 5. dynastie (Jaromír Krejčí, Renata Landgráfová) (pdf)
Díky českým výzkumům v Abúsíru je bezesporu nejznámější královnou 5. dynastie Chentkaus II. Nebyla však jedinou královskou manželkou tohoto období. Hmotné i písemné prameny nás informují o několika dalších královnách, jejichž společenské postavení se odráží v architektuře jejich hrobek, ale i v podobě jejich titulatury. Hrobky těchto královen se často stávaly cílem zlodějů kamene, kteří se tak „zasloužili“ o zničení mnoha důležitých svědectví o jejich životě. Více se můžete dozvědět v článku J. Krejčího a R. Landgráfové.
Královské ženy v 6. dynastii (Petra Vlčková) (pdf)
P. Vlčková nás ve svém článku uvádí do doby 6. dynastie, která byla dobou silných ženských osobností. Již její zakladatel Teti odvozoval svůj původ od své matky – nikoli otce. Především kolem Pepiho I. se vyskytovala celá řada význmamných žen. Autorka se na stručném historickém přehledu vývoje staroegyptské společnosti v závěru Staré říše pokouší přiblížit život a osudy královen, které sice stály v pozadí, ale v jejichž rukou mnohdy ležela skutečná moc.
Královské ženy a jejich zázemí na konci Střední říše (Hana Vymazalová) (pdf)
Na počátku dějin egyptského státu byla královská rodina úzce propojena s hospodářstvím země. Mužští příslušníci královského rodu zastávali významné postavení ve státní správě a svým administrativním působením stvrzovali jednotu Egypta. Ve Střední říši poutal panovník veškerou moc a pozornost ke své osobě. Panovníci 13. dynastie však již výrazně ztratili sílu a neměli již moc prosazovat nové myšlenky. O postavení královských žen v tomto období nás přivádí příspěvek H. Vymazalové.
Ahmose Nefertari (Hana Navrátilová) (pdf)
H. Navrátilová přináší čtenářům pohled na počátek 18. dynastie, který je spojen se znovuobnovením jednotného egyptského státu, což byl proces, jenž si vyžádal také nové upevnění vládnoucí dynastie a poněkud odlišný pohled na úřad panovníka (v tomto případě Ahmose I.). Jestliže jedno úsloví praví, že za každým úspěšným mužem někdo stojí – a to moudrá žena, mohl by to příběh krále Ahmose potvrzovat. Jeho choť a zároveň sestra, královna Ahmose Nefertari, si nepochybně zaslouží místo v galerii velkých královen, a to nejen v dimenzích starověkého Egypta.
Královna Teje (Jana Mynářová) (pdf)
J. Mynářová přináší ve svém článku, věnovaném královně Teji, pohled na její osobní život i politické kroky, které jsou dobře dokumentovány v tzv. amarnských dopisech. Teje se tak stává první z egyptských královen Nové říše, jejíž zahraniční politická aktivita je doložena prostřednictvím mezinárodních dopisů, což z ní vytváří určitý předobraz velké královské manželky Nefertari, ženy Ramesse II. (19. dynastie). Teje je v těchto dopisech chápána jako „rádkyně“ zesnulého Amenhotepa III. a „garantka“ pokračující mírové politiky pro nastupujícího krále Amenhotepa IV.-Achnatona.
Šepenupet II. – Božská manželka Amonova (Květa Smoláriková) (pdf)
K. Smoláriková nás ve svém příspěvku zavádí do nepřehledného období Třetí přechodné doby. Tehdy byl Egypt rozdroben a neexistovala žádná centralizovaná moc. To se muselo zákonitě projevit i v náboženském pojetí funkce a faktické moci panovníka. Pozoruhodným jevem je v této době postupné narůstání významu žen v náboženských aktivitách spojených s kultem, z nichž nejvýznamnější byla tzv. Božská manželka Amonova. Jedné z nejznámějších představitelek tohoto úřadu – Šepenupet II. – je věnován tento článek.
Egyptská královna a bohyně Arsinoe II. (316-270 př. Kr.) (Filip Coppens) (pdf)
F. Coppens se ve svém příspěvku soustředí na životní osudy Arsinoe II. Tato žena byla ve skutečnosti první z neobyčejné řady královen ptolemaiovské dynastie. Na počátku 3. století př. Kr. zahájila Arsinoe proces, v němž ženy ptolemaiovské dynastie ve svých rukách soustřeďovaly stále větší moc. Tento vývoj dosáhl vrcholu později, v průběhu 1. století př. Kr. za nezávislé vlády velké Kleopatry.
Zkratky (pdf)
Seznam zkratek použitých ve druhém svazku suplement.
Tiráž (pdf)
Tiráž druhého svazku suplement „Staroegyptské královny, jejich život a doba“.
