2002 (1)

Seznam autorů a obsah (pdf)

Slovo úvodem (Jana Mynářová) (pdf)

Úvodník k prvnímu číslu Pražských egyptologických studií (PES 1/2002).

České národní egyptologické centrum (pdf)

Představení projektu Českého národního egyptologického centra – cíle projektu, dosahované a očekávané výsledky, přínos projektu, způsob realizace a výzkumný program Centra, včetně představení jednotlivých pracovníků a jejich bibliografie za akademický rok 2001-2002.

Archeologické výzkumy v Abúsíru na jaře 2002 (Ladislav Bareš) (pdf)

Příspěvek Ladislava Bareše přináší pohled na aktivity českých egyptologů v průběhu jarní části expedice (leden-duben 2002). S výjimkou krátkodobého záchranného výzkumu ve východní části archeologické koncese v Abúsíru se činnost expedice soustřeďovala na Iufaovu šachtovou hrobku a její bezprostřední okolí. Přímo v Iufaově hrobce pokračovalo čištění a zpevňování stěn pohřební komory a sarkofágů, kde se dochovala bohatá reliéfní výzdoba. V menší míře byla rovněž odstraňována vrstva pevné vápenné malty v úzké mezeře mezi vnitřním a vnějším sarkofágem.

České národní egyptologické centrum – projekt jižní Abúsír (2000-2001) (Miroslav Bárta) (pdf)

Článek Miroslava Bárty je určen všem zájemcům o archeologické dění v jižním Abúsíru v průběhu sezóny 2000-2001. První expedice ČNEC do jižního Abúsíru se na podzim r. 2000 soustřeďovala na výzkum hrobového komplexu úředníka Intiho z poloviny 6. dynastie, tj. z doby před přibližně 4200 lety. Hodnostář Inti byl jedním ze synů vezíra Kara. Současně s archeologickými pracemi v Intiho komplexu byla prozkoumána pohřební komora dalšího vezírova syna – Kara mladšího.

Úloha geoinformatiky při archeologickém výzkumu v Abúsíru (Vladimír Brůna) (pdf)

Rozvoj geoinformačních technologií vstupuje v posledním desetiletí i do jinak tradiční a konzervativní archeologie. Spolu s osvědčenými geodetickými metodami jsou využívány nové přístupy jako například digitaální kartografie, GIS, počítačové modelování a mnohé další. Příspěvek Vladimíra Brůny stručně pojednává o aplikovaných metodách a dosažených dílčích výsledcích v oblasti geoinformatiky při archeologickém výzkumu za poslední dvě expedice Českého egyptologického ústavu a Českého národního egyptologického centra FF UK v Abúsíru.

Povrchový průzkum, zpracování získaných dat a užití fotogramové dokumentace terénního odkryvu na nekrálovské nekropoli Abúsír-jih (Petr Čech) (pdf)

Z článku Petra Čecha se čtenáři dozvědí, že terénní archeologický odkryv má v rámci snah o poznání jakéhokoliv sídelního či pohřebního areálu význam tzv. centrálního bodu. Při pokusu o zařazení výsledků výzkumu do celku a následné analýzy lokality narážíme na problémy. Můžeme srovnávat pouze s dalšími objekty podrobenými archeologickému výzkumu. Protože je potřeba analyzovat celou lokalitu a není přitom možné ani účelné ji odkrýt v úplnosti, musíme si pomoci nedestruktivními metodami. Za nedestruktivní metody považujeme povrchový průzkum, dálkový průzkum země a geofyzikální měření.

Konzervace a přírodovědný průzkum nálezů v severním a jižním Abúsíru (Martin Dvořák) (pdf)

V úvodu článku podává Martin Dvořák stručný přehled historických materiálů, se kterými se setkáváme při našich terénních archeologických expedicích v prostorách Abúsíru. Materiálové složení dané památky je totiž jedním z klíčových hledisek při volbě optimálního způsobu dalšího postupu konzervace. Následuje popis jednotlivých projektů, které jsou v současnosti rozpracovány. Jedná se o čtyři hlavní úkoly – pohřební kaple Intiho, hrobka soudce Kara a jeho synů, Iufaova hrobka a její bezprostřední okolí a Ptahšepsesova mastaba.

Egyptologická knihovna v Praze a Káhiře (Jiřina Růžová) (pdf)

Příspěvek Jiřiny Růžové přináší čtenářům pohled na problematiku egyptologických knihoven v Praze a Káhiře. Čtenář se dozví více o způsobu financování knihoven v dřívějších dobách, stejně jako o starších i novějších akvizicích a jejich zpracování. Pražská knihovna je určena také pro veřejnost. Publikace z fondu pražského pracoviště jsou zprostředkovávány po dobu tří odpolední v týdnu.

Importy a ich vzťah k šachtovým hrobom (Květa Smoláriková) (pdf)

Článek Květy Smolárikové nás zavádí do prostoru západního sektoru jižního Abúsíru, kde bylo v posledních letech objeveno několik šachtových hrobek ze sajského a perského období. V převážné míře se jedná o hroby vysokých hodnostářů, kteří působili v nedaleké Memfidě, kde se nacházela i velmi silná a početná vojenská posádka. Zdejší žoldnéři pocházeli z nejrůznějších oblastí východního Středomoří a patřili mezi ně i Féničané, Iónové, Kárové či Židé. Vzájemná provázanost jednotlivých etnik a svým způsobem i závislost se zákonitě odráží i v nálezech, které pocházejí z jednotlivých hrobek.

Abúsír a Sakkára v době 3. tis. př. Kr. – I. (Miroslav Bárta) (pdf)

Příspěvek Miroslava Bárty věnovaný hrobkám s kaplí ve tvaru kříže z období 3. a počátku 4. dynastie je součástí dlouhodobého projektu, který se zabývá vývojem jednotlivých nekrálovských nekropolí v Abúsíru a Sakkáře v době 3. tisíciletí př. Kr. Autor se tak soustředí především na proměnu architektury hrobek a jejich výzdoby a na vývoj tzv. „nosných“ titulů a jejich sociálního kódování, stejně jako na trojrozměrnou analýzu lokality na základě distribuce hrobek a diachronních trendů, které mají určující vliv na utváření a trvání jednotlivých pohřebišť v závislosti na mnoha proměnných.

O sochařích, malířích a vzniku soch ve starověkém Egyptě (Hana Benešovská) (pdf)

Ze starého Egypta se dochovalo množství předmětů, které neváháme označit za umělecká díla. Abychom je však správně pochopili musíme si nejdříve uvědomit, že jejich prvotní význam nespočíval v estetických kvalitách a originálním pojetí, ale především ve funkci, kterou plnily v daném společenském kontextu. Sochy vznikaly jako součást pohřební výbavy. Své místo proto nejčastěji nacházely v pyramidových komplexech, v chrámech božstev nebo v uzavřených místnostech (serdabech) nekrálovských hrobek. Toto a mnohem více se dozvíte v článku Hany Benešovské.

Magické amulety starověkých Egypťanů (Gae Callender) (pdf)

Příspěvek V. G. Callender zavádí čtenáře do prostoru Iufaaovy hrobky. Když bylo posunuto obrovské víko vápencového sarkofágu, naskytl se egyptologům pohled na další sarkofág, vyrobený z tmavě zeleného kamene. Protože byl Iufaa knězem, znal dobře náboženské texty i další magické předměty, ke kterým patří i amulety, se kterými byl pohřben. Množství amuletů bylo nalezeno na podlaze pohřební komory, v úzkém prostoru mezi vápencovým sarkofágem a stěnami samotné komory; další pak spočívaly na jeho těle.

Římský chrám v Šenhuru (Koptos) (Filip Coppens) (pdf)

Článek Filipa Coppense je určen pro všechny, kteří se zajímají o historii či archeologii Egypta v římském období. Příspěvek je zanese do oblasti moderního Kuftu (Koptu), která byla již ve starověku pro staroegyptské panovníky ekonomicky životně důležitá. Kousek na sever od hlavního chrámového okrsku v el-Kal’a vyrostla v raných dnech Augustovy vlády svatyně a téměř ve stejné době byl vybudován obdobný chrám na jižní hranici koptské provincie. Tato památka se ve staré egyptštině nazývala „Hórovo jezero“ a patrně dala jméno také malému městu a kanálu Šenhur(ija), které v současnosti ohraničují svatyni na její východní straně.

Od soumraku do úsvitu – cesta ke ka (Jiří Janák) (pdf)

Podle víry starých Egypťanů člověk v jistém okamžiku své posmrtné existence přichází, vrací se či předstupuje před své ka. Je to dokončení cesty, na níž „jde (odchází) ke svému ka„. Není však přesně jasné, zda tato „cesta ke ka“ zahrnuje celý proces přechodu do posmrtné existence započatého smrtí včetně jeho završení předstoupením před ka v den pohřbu nebo se jedná pouze o onu poslední událost spojení s ka, a tudíž „přechod“ ve smyslu odchodu i příchodu v jednom okamžiku. Více se o tomto problému dočtete v příspěvku Jiřího Janáka.

Mastaba vezíra Ptahšepsese a její architektura (Jaromír Krejčí) (pdf)

Článek Jaromíra Krejčího pojednává o jedné z nejdůležitějších starověkých památek prozkoumaných archeologickou expedicí Univerzity Karlovy v Abúsíru. Touto památkou je rozlehlá hrobka vezíra Ptahšepsese typu mastaby. Část Ptahšepsesovy mastaby byla prozkoumána v r. 1893 významným francouzským archeologem J. de Morganem, která ji špatně interpretoval jako skupinu několika hrobek. Na de Morganovu práci pak v letech 1960-74 navázaly archeologické práce provedené expedicí tehdejšího Československého egyptologického ústavu FF UK, vedené Z. Žábou.

Vyprávět o pravdě, zpívat o lásce… (Renata Landgráfová) (pdf)

Hovoříme-li v kontextu Egypta o „literatuře“, jedná se nutně o anachronismus. Na rozdíl od novodobého umění a literatury, které jsou definovány právě absencí funkce, egyptská literatura, stejně tak jako egyptské umění, je s funkcí těsně spjata. Cílem studie Renaty Landgráfové však není vyčerpávající rozbor staroegyptské literatury a jejích žánrů. Na základě vybraných literárních textů se zde pokouší ozřejmit, co literatura znamenala pro samotné Egypťany a jak se jejich pohled na literární texty lišil od pohledu našeho.

Prvé kroky slovenskej egyptológie (Dušan Magdolen) (pdf)

Článek Dušana Magdolena je určen všem zájemcům o vývoj egyptologie na Slovensku v prvních pěti letech (1997-2002, obor se etabloval v Kabinetě orientalistiky Slovenské akademie věd v Bratislavě v r. 1997). Práce slovenských egyptologů se v současnosti především soustředí na dvě hlavní vědecké oblasti – vědecký výzkum a popularizaci bádání mezi nejširší odbornou i laickou veřejností jak na Slovensku, tak i v zahraničí.

Příspěvek k poznání mimoestetických nároků na raně křesťanskou architekturu (Jana Maříková-Kubková) (pdf)

V příspěvku Jany Maříkové-Kubkové se dozvíme, že pokusy definovat vývoj sakrálního prostoru v raně křesťanské architektuře se často omezovaly pouze na hlediska vývoje architektury. Pokud do diskuse vstoupily nároky liturgické, jednalo se obvykle o aplikaci některého ze známých ritů na konkrétní architektonický prostor. Některé z těchto studií jsou výjimečně přínosné, ale chybí jim obecnější platnost. Nabízí se přitom možnost pokusit se uplatnit na vývoj liturgického plánu stejná hlediska, jako na vývoj liturgie samotné.

Egypt, Ugarit a bitva u Kadeše (Jana Mynářová) (pdf)

Jana Mynářová se ve svém článku věnuje jednomu aspektu politických a hospodářských dějin Egypta a Předního východu v průběhu Nové říše. Na pozadí bitvy u Kadeše podává přehled vztahů mezi Egyptem a významným obchodním a politickým centrem na pobřeží Středozemního moře, Ugaritem. Pro svůj přehled používá nejen prameny egyptské, ale i ugaritské (sepsané jak v ugaritském tak akkadském jazyce). Pokrývá tak období od poloviny 18. dynastie po uzavření egyptsko-chetitské mírové smlouvy v roce 1245 př.n.l.

Stíny minulosti (Hana Navrátilová) (pdf)

Minulost je pro nás časový prostor, který obsahuje příběh dějin. Dějiny a minulost nejsou objevem moderního historického myšlení, ale jsou důležitou součástí lidské kultury. Egypťané si, přinejmenším v pozdních obdobích svých dějin zaznamenávali obsáhlé genealogie. Ne vždy samozřejmě můžeme odpovědně říci, zda jsou tyto genealogie reálné – velmi impozantně například působí genealogie Chnumibrea, dohližitele královských stavebních prací za Dareia I., která pokrývá období 700 let a počíná již za vlády Ramesse II. v 19. dynastii. Více se můžete dozvědět z příspěvku Hany Navrátilové.

Nejnovější poznatky o dějinách pražské egyptologie (Wolf B. Oerter) (pdf)

Příspěvek Wolfa B. Oertera čtenáře zavádí do počátků egyptologie a koptologie v prostoru střední Evropy. Po smrti C. Wesselyho, předního papyrologa a někdejšího ředitele Papyrologické sbírky ve Vídni, v roce 1931 zdědil jeho sbírku Theodor Hopfner. Tento trutnovský rodák byl tehdy řádným profesorem klasické filologie na Německé univerzitě v Praze, kde působil až do konce války. V roce 1934 se rozhodl svou sbírku prodat. Řecké papyry byly následně zařazeny do sbírek „Veřejné a universitní knihovny v Praze“, zatímco koptské texty se dostaly do Orientálního ústavu.

Nejstarší milostná píseň? (Břetislav Vachala) (pdf)

B. Vachala ve svém článku pojednává jeden z významných objevů, který se podařil uskutečnit české expedici v archeologické sezóně 2000-2001 při výzkumu jižního Abúsíru. V této sezóně byla objevena mastaba úředníka a kněze Intiho, syna vezíra Kara. Na malované vápencové severní stěně Intiho hrobky, datované zřejmě do přelomu vlád Tetiho a Pepiho I., je zobrazen její majitel sedící před obětním stolem. Před Intim se nachází celkem dobře dochovaná hudební scéna, která představuje dvě dvojice proti sobě sedícího harfeníka a zpěváka.

K problémům rekonstrukce chronologie Staré říše (Miroslav Verner) (pdf)

Jak ve svém článku uvádí Miroslav Verner, výsledky dosavadních pokusů rekonstruovat absolutní chronologii Egypta v době Staré říše se značně rozcházejí, řádově až o desítky let. Při postupu hlouběji do minulosti se rozdíly prohlubují a v případě počátku 1. dynastie se rozcházejí již o 100 až 150 let. Přírodovědecké metody nám pro toto relativně blízké a omezené časové údobí neposkytují dostatečně přesné výsledky. Soudobé písemné prameny jsou nečetné, často fragmentární, a nepřekvapuje tedy, že umožňují různé výklady.

Skalní hrobky ve Staré říši (Petra Vlčková) (pdf)

Petra Vlčková přináší ve svém článku pohled na problematiku skalních hrobek z období Staré říše. V egyptologii je termín skalní hrobka používán pro pohřební místo, jehož kultovní kaple byla celá nebo pouze z části vytesána do rostlé skály. Tento stavební detail odlišuje skalní hrobky od mastab, u nichž byla kaple zabudována do nadzemní části hrobky. Skalní hrobky sestávaly z obětní kaple a pohřebního místa, jako tomu bylo u všech staroegyptských hrobek, ale tyto základní elementy byly spojeny způsobem, který se lišil od uspořádání prostor v mastabách.

Svitek písaře Ahmose (Hana Vymazalová) (pdf)

Příspěvek Hany Vymazalové je určen všem zájemcům o matematiku a její výuku ve starověkém Egyptě. Poznatky o matematice ve starověkém Egyptě čerpají současní badatelé z několika málo textů, které jsou bezprostředně spjaty s výukou základů matematiky v písařských školách. Počet dochovaných matematických textů je výrazně omezený, pročež ani naše poznatky o staroegyptské matematice nemohou dosáhnout takové šíře, jakou bychom si představovali.

Tiráž (pdf)

Tiráž prvního čísla Pražských egyptologických studií (PES 1/2002).