Úvodník k novému, tentokrát internetovému vydání Pražských egyptologických studií (PES 4/2005). 
PDF
L. Bareš se ve svém příspěvku věnuje otázkám spojeným s archeologickou i historickou problematikou velkých šachtových hrobek, které vznikaly v memfidské oblasti kolem poloviny 6. století př. n. l, tedy v průběhu 26. dynastie. PDF
Tento článek L. Bareše umožní čtenářům nahlédnout do práce českých egyptologů v Abúsíru tak, jak se odehrála v průběhu jarní části expedice 2004-2005. PDF
B. Vachala se ve svém příspěvku věnuje celkové publikaci staroegyptské mumiformní sošky (tzv. vešebta), z jedné pražské soukromé sbírky. Původním majitelem vešebtu nebyl nikdo jiný, než známý kreslič Parahotep, který žil i se svou rodinou ve vesnici řemeslníků v Dér el-Medíně za vlády Ramesse II. (19. dynastie). PDF
Ve Střední říši došlo ve starověkém Egyptě k nebývalému rozvoji chrámové architektury. Dochovaly se nejen ojedinělé architektonické doklady, ale máme i písemná svědectví o organizaci staveb. V článku P. Vlčkové jsou zmíněny jak zádušní chrámy panovníků tak jednotlivé chrámy božstev, ale i významné geografické oblasti (Fajjúmská oáza, Karnak, Abydos), v nichž v daném období vznikaly rozsáhlé chrámové stavby. PDF
Tanis, Medínit Habu a Saje jsou třemi významnými lokalitami, kde se nacházejí důležitá pohřebiště ze Třetího přechodného období a Pozdní doby. K. Smoláriková ve svém článku nesoustředí pouze na popis těchto pohřebišť, ale přináší čtenáři i hlubší pohled na společenskou strukturu Egypta v těchto dobách. PDF
M. Verner přináší ve svém článku nazvaném „Jedinečný Neferreův zádušní chrám“ nejen pohled na zádušní chrám panovníka 5. dynastie Neferrea, ale také čtenáře uvádí do problematiky staroegyptských zádušních chrámů jako celku a sleduje jejich postupný vývoj již od nejstarších historických dob. PDF
Chrámy a jejich zaměstnanci (kněžský i laický personál) plnily v Nové říši rozsáhlé a specifické funkce. Článek H. Navrátilové si všímá nejen funkcí jednotlivých typů kněžského personálu a změn v jejich sociálním postavení, ale i různých aspektů provozu chrámů (božských i zádušních) v době Nové říše. PDF
V současnosti patří ptolemaiovské chrámy (Dendera, Edfu) k nejnavštěvovanějším památkám v Egyptě. Článek F. Coppense uvádí čtenáře nejen do problematiky architektury těchto chrámů, ale i do denního chrámového rituálu a popisuje průběh náboženských svátků (národních i místních), které se v jednotlivých chrámech slavily. PDF
Nová říše byla dobou, v níž docházelo k intenzivnímu prolínání kultur na celém území Předního východu a Egypta. Uctívání předovýchodních božstev v Egyptě a obráceně i egyptských bohů na Předním východě a výstavba jim zasvěcených chrámů představovala jen jeden z projevů tohoto kulturního prostředí. Tento článek J. Mynářové se zabývá egyptskými chrámy v Syropalestině, popisuje jejich architekturu a význam v jinak kulturně odlišném prostředí. PDF
Jak uvádějí ve svém článku J. Růžová a A. Macková profesor Jaroslav Černý se řadil k nejvýznamnějším egyptologům v poválečném období. Svou rozsáhlou knihovnu odkázal tehdejšímu Československému egyptologickému ústavu, který tak výrazným způsobem obohatil své vlastní, do té doby poměrně omezené, knihovní fondy. PDF