Aktuální i starší čísla naleznete v našem e-shopu
Vstoupit do eshopu
Seznam autorů a obsah (pdf)
Slovo úvodem (Hana Vymazalová) (pdf)
Úvodník H. Vymazalové ke sborníku, který přibližuje život a dobu několika významných osobností starověkého Egypta.
Imhotep, stavitel nejstarší pyramidy na světě (Miroslav Bárta) (pdf)
V článku M. Bárty se můžete dozvědět více o Imhotepovi, vysokém královském hodnostáři, staviteli, lékaři, héliopolském knězi boha slunce Rea, později vyhlášeném staroegyptském mudrci a polobohovi. Právě tato historická postava starého Egypta z doby 3. dynastie (27. století př. Kr.), tj, z období před více jak 4500 lety, se do značné míry stala i součástí našeho kulturního povědomí.
Senedžemibova rodina z Gízy (Jaromír Krejčí) (pdf)
Prostřednictvím svého článku seznamuje J. Krejčí čtenáře s osudy významné rodiny vezíra Senedžemiba Intiho. Členové této rodiny byli hlavními architekty a řediteli královských staveb během vlády posledních dvou panovníků 5. dynastie – Džedkarea a Venise. Úřady, které zastávali, byly velmi důležité a oni v rámci svých pravomocí spolurozhodovali o podobě těch nejvýznamnějších staveb tehdejšího Egypta.
Meketre, „výběrčí daní“ z roku 2000 př. Kr. (Petra Vlčková) (pdf)
Životní příběh a osudy Meketrea v kontextu jeho doby jsou náplní článku P. Vlčkové. Čtenář se zde může seznámit s objevem Meketreovy hrobky, popisem historických událostí, které se vážou k jeho jménu a době, stejně jako s bohatstvím dřevěných modelů, které tvořily jednu ze součástí pohřební výbavy starověkých Egypťanů.
Hekanachtova korespondence a hospodářský vývoj Egypta před počátkem Střední říše (Hana Vymazalová) (pdf)
V jedné z hrobek na pohřebišti 11. dynastie v Dér el-Bahrí v západních Thébách byly roku 1921 objeveny dokumenty, jež mají nesmírnou hodnotu pro studium a pochopení hospodářského vývoje státu. Tyto listiny, které se ukázaly být korespondencí zádušního kněze Hekanachta, toho času „na služební cestě“, s jeho domácností, nám poskytují cenné informace o nejběžnější rovině hospodaření v Horním Egyptě této doby. Více se dozvíte z příspěvku H. Vymazalové.
Senenmut, nejen královský architekt (Jana Mynářová) (pdf)
Ve svém článku se J. Mynářová soustředí na významnou osobnost královského architekta Senenmuta, který žil na dvoře Thutmose II. a jeho bezprostředních nástupců – královny Hatšepsuty a Thutmose III. Právě Senenmutův vztah ke královské rodině a především k samotné královně, jeho ne zcela jasný původ, kariéra i dvě hrobky, které si nechal vybudovat na Západním břehu Nilu v Thébách, z něj činí jednu z nejzajímavějších postav dějin staroegyptské Nové říše.
Chamuaset – výjimečný syn Ramesse II. (Hana Navrátilová) (pdf)
Slovy H. Navrátilové, je jen několik egyptských panovníků, kteří vstoupili do obecného historického povědomí s takovou intenzitou jako Ramesse II. Tento panovník byl však i otcem dětí, které jeho slávě a osudu rozhodně nedělají ostudu a mezi nimi vyniká jméno prince Chamuaseta. Již od dětského věku doprovázel otce na válečných výpravách, ale v pozdějších letech se stal jedním z nejvýznamnějších kněžských představitelů země, když získal titul kněze sem v Ptahově kněžstvu. To je však jen několik málo aspektů z bohatého života tohoto muže.
Vedžahorresnet – tradicionalista, pragmatik nebo zrádce? (Ladislav Bareš) (pdf)
Tisícileté dějiny starého Egypta jsou plné paradoxů. Bílá místa se objevují i tam, kde bychom je na první pohled vůbec nečekali. Jedním z nich je i doba kolem poloviny 1. tisíciletí př. Kr., kdy Egypt dobyly armády perského velkokrále Kambýse, pozdějšími řeckými autory poněkud nadsazeně označeného za krutého a bezbožného tyrana. L. Bareš se ve svém příspěvku věnuje právě tomuto období a snaží se i odpovědět na otázku, jaká byla skutečná role vojenského velitele, úředníka a kněze Vedžahorresneta v tomto napjatém období.
Tiráž (pdf)
